Nedokázat uvědomit si riziko, je něvědět co lze zažít. Sestava fotek několika extrémních žánrů.
Pro zvětšení fotky klikněte na foto.

K životu to patří

Itálie, Francie,Rakousko,Slovinsko,Chorvatsko
Tady nejde o prdel...

Rafting

Neexistuje jistota...

Žádná prdel...

17. květen - 22. květen 1999 Itálie! Divočina "Noce", hromady vody.

Francie Alpy a nejkrkolomější řeky... Bojim bojim
Máme co obdivovat	Skoky bez přestávky	A další...	Neohlížet se!	Hlavně nepřestávat!	Díra nadosah!

28.5.2002 Rakousko - Salza
Každoročně jsme nasazovali větší a větší nebezpečí a těžší řeky, prostě se nám nezdál obyčejný sjezd jen tak extrémní. Tentokrát již po šesté, jsme zvolili díky loňskému obrovskému nebezpečí volný průchod jízdě, prožitku a zábavě na vodě. Řeka Salza je tou jedinou správnou téměř indiánskou řekou, kde najdete na 25 km všechno a téměř nic nehrozí.
.	.	.	.	.	.

Via Ferrata

Strach a jistota skal...

Se zajištěním téměř o nic nejde...
Chcete na vrchol? Připravte se že budete na dně...

17. květen - 22. květen 1999 Francie Ferrata Betiere
Poprvé na Ferratě. Hustý a nepochopitelný jak to vlastně jde.

Panoramata!

Francie květen 2001 - Ferata Betiere

V polovině vysmáto?

29.9.2001 Vrchol Gros Priel!
Nejvyšší hora Mrtvých hor - Alpy. 2880 m.n.m.
Poprvé jsme dokázali nemožné. Hodinový přístup ke skále, 6 hodin dlouhé lezení, nekonečná stěna a vrchol. Síly na dně, nemožnost návratu... Záchytná lana zapadaná sněhem a strach šplhání po lavině... Přestože nakonec na vrcholu, ale totálně vyčerpaný! A to nás čekal ještě 4 hodinový sestup sněhovým firnem a kamením k základní chatě a pak ještě k autu. Myslím že to bylo maximum co jsme dokázali a do čeho jsme se pustili. Převýšení tento den jsme překonali přes 3000 m !!!

16.5.2002 Pohoda na Preinerwand Už to začínáme přehánět. Prostě jsme se vydali na jednu z nejtěžších Ferat v Evropě. Když nás vloni nedostal Gros Priel, asi jsme se oklepali a chtěli nechat život zde na Seewandu. Převýšení stěny 800 m, jinak od tábora u jezera 1200 m. Vycházíme v 7.15 necelou hodinku k začátku Feraty.
To jsme si vyjeli na den na skálu. Rakousko - kousek od Vídně. Přístup asi hodinu po děsné suti. Jinak pohodová středně těžká Ferata, s převýšením asi 400 m. Prudký sestup opět dost po suti. Krásný výlet pro vychutnání si lezení.
.	.	.	.	.	.
.	.	.

31.5.2002 Seewand Nejtěžší stupeň Ferat Už to začínáme přehánět. Prostě jsme se vydali na jednu z nejtěžších Ferat v Evropě. Když nás vloni nedostal Gros Priel, asi jsme se oklepali a chtěli nechat život zde na Seewandu. Převýšení stěny 800 m, jinak od tábora u jezera 1200 m. Vycházíme v 7.15 necelou hodinku k začátku Feraty.
První polovina Feraty je velmi obtížná, navíc je všude hlína od porostu na stěnách skály, která dělá klouzající povrch opěrných bodů u nohou. Je lepší vydat se na stěnu za úplného sucha. Takto mě to začalo připadat jako šplh po laně přes přírazu. Ještě štěstí že jsem měl rukavice. Bez nich je téměř nemožné zdolat to bez puchýřů. Rovněž je nesmysl vydat se bez vody sebou. Tato Ferata je těžká především z důvodu velmi řídkého zásobení opěrných bodů na nohy a tudíž málo záchytných bodů pro úvazky proti nebezpečí pádu. Jistící body lana jsou od sebe 5 - 8 metrů, což při pádu znamená pěknou šupu o stěnu. Nicméně lezeme a zvykáme si na způsob pokládání podrážek bot co nejvíce kolmo ke stěně, abychom vyrovnali lépe případné sklouznutí. To znamená tělo od skály, ruce pevně na laně a nohy co nejvíce narovnat. Tento styl si musíme udržet s pauzama až nahoru. V polovině je příkrý rozměrný palouk se stromy, kde se dá odpočívat u jeskyně, případně v pohodlí přespat. Jenže dojít do této polohy stojí už i tak hodně sil. To nejhorší však teprve začíná! Už jen příkrá stěna, někde i raději už bez opěrných bodců. Musím pochválit překrásný asi 40 m dlouhý traverz, kde se v pohodlí opřete o římsu skály, odkloníte se od lana a stojíte v kilometrové výšce nad jezerem. Pak už jen 100 metrový komín k vrcholu, který zdolat s vypětím sil po několikahodinovém lezení je totálně vyčerpávající. Jednu chvíli jsem měl pocit, že ruka povolí a jen všem zamávám. Vrchol je úplně všední lesík,nic extra, ale pocit je nepopsatelný... Pak už jen trmácející se 3 - 4 hodinová tůra ještě výš po horách a prudkými svahy či po sjezdovce dolů. V táboře jsme v 18.00 úplně grogy. Převýšení tento den cca 2700 m!
.	.	.	.	.	.
.	.	.	.	.	.
.	.	.	.	.	.
.	.	.	.	.

14.9.2002 Rakousko Náš úžasný známý kopeček, neboli hromada Gros Priel.
Díky perfektnímu počasí jsme se vydali opět na vrchol tak krásné hory jako je Gros Priel. Protože už od loňska víme její silná místa, dokázali jsme to ve větší pohodě a klidu. Stejně ale celé lezení trvalo téměř 5 hodin. Tu celou dobu visíte na skále, držíte se, občas odpočinek na sedáku či na nohou při traverzu přes skálu. A taky tentokrát spousta legrace při průpovídkách a pocitech okolo. Nemluvě o večerním sezení na chatě pod horou, kde jsme měli vínečko a nějaký ten trošek dobré Whisky. Ráno při sestupu z chaty naše nohy doslova řvali bolestí...					.
.	.	.	.	.	.
.	.	.	.	.	.
.	.	.	.	.	.
.	.	.	.	.	.

5.5. - 10.5.2003 Itálie! Týden na skalách po skalách, ferraty nás totálně vzaly.
Od prvního dne jsme lezli, chodili a vší silou se drápali na každou stěnu kterou jsme si předem vytipovali. Samozřejmě nic jemného a malého. Pěkně kolmé a vysoké, kdy jen visíte, držíte a odkopáváte se nad několikaset metrovou dírou pod sebou. Počasí jak jinak tady u jezera Lago De Garda než výborné.

12. - 17. červen 2011 Rakousko Rafty a Ferraty. Naposledy před 8 lety
A už tam jedem	Tohle před 9 roky	První tábor	Ámen	Prostě delirium	Mezitím
Naše první	Popis	Hallstatt	Na konci	Po ferratě	Pohled na jezero
Na nás!	Minulost dolů	A do raftů	První parta	To je ona	Druhá parta
Dvě lodě	Druhá Salza	Půlka vody	Druhý Camp	Večer začíná	Začátek
Zbytky ohniště	Od noclehu	Salza	Bobřík skákání	Trochu panoramata	Před kaňonem
Výstup	Od výstupu lodí	Na počest	No tak všichni	Zase jinde - ferrata	Horské středisko
Mapa trasy	K nástupu	Lyžařské středisko	Jsme tu	Pohled nástupu	Prima
Traverzem celá	Kde jste?	Natrénovat	Lanový most	Vrcholově	Trochu pohledů
.	.	.	.	Už v Čechách	Noční návštěva
Vzbudili nás